Alergie je přehnaná reakce lidského organismu na určité látky, které nazýváme alergeny. Číhají na nás téměř všude – v našich bytech, v srsti a rtů domácích mazlíčků, v kosmetických přípravcích, ve vzduchu, ale iv oblíbených pochoutkách.
Ohrožena je zejména mladší populace. V současnosti trpí diagnózou kolem 30 procent dětí, ale číslo není konečné. Prognostici předpokládají, že brzy bude mít určitou formu alergie každé druhé dítě.
Po mnoha z rizikových látek stačí zajít do kuchyně. „Mezi nejčastější potravinové alergeny patří ořechy a semena, v našich podmínkách zejména lískové a vlašské ořechy. Z obilovin je to zejména žito, pšenice a ječmen a v poslední době i kukuřice. Častými alergeny jsou jablka, jahody, broskve a některé citrusové plody,“ jmenuje doktorka Mária Šustrová z Oddělení imunologie a imunotoxikologie Vědeckovýzkumné základny Slovenské zdravotnické univerzity.
„Mezi nejčastější alergeny živočišného původu patří ryby, krabi, krevety, kravské mléko, maso prasat a zejména slepičí vejce a mléko. U dětí jsou hlavní příčinou potravinové alergie bílkoviny kravského mléka, zejména kasein.
Nejčastěji se projevuje ekzémy a trávicími obtížemi a v pozdějším věku se může vyvinout alergie na jiné potravinové a inhalační látky,“ říká Mária Šustrová a upozorňuje, že mléčné bílkoviny se často přidávají i do jiných potravinářských výrobků, například do šunky, párků či paštik.
Rizikové paneláky
Problémem je takzvaná zkřížená alergická reakce, která vzniká na základě podobnosti alergenů. Znamená to, že pokud je náš organismus na některou složku citlivý, tělo může podobně reagovat i na látku, která je této složce podobná. „Časté jsou zkřížené reakce mezi pyly stromů a jablky, případně rajčaty, celerem nebo okurkami. S kořením se mohou křížit pyly plevelů, možné jsou také reakce peří – vejce, roztoči – langusty a krevety,“ říká doktorka Šustrová.
Na vzniku onemocnění se podílí nejen potrava, ale také genetická predispozice a další faktory životního prostředí. Z výzkumného projektu Slovenské zdravotnické univerzity vyplynulo, že děti z výškových paneláků trpí častěji inhalačními alergiemi než děti z rodinných domů. Zvýšený výskyt senné rýmy nebo ztíženého dýchání může souviset s přítomností plísně v přímo nevětraných koupelnách, větrností, případně nízkou vlhkostí vzduchu. V rodinách, kde mají v bytě podobné problémy, se ukázal také častější výskyt potravinových alergenů.
Nepříjemné následky
Projevy potravinové alergie mohou být různé. „Mezi první známky patří otoky rtů a jazyka, velmi často jde o dýchací příznaky, někdy o astma,“ říká doktorka Jana Tulinská ze Slovenské zdravotnické univerzity. „Téměř u třetiny pacientů se alergie na potraviny podepisuje na rozvoji atopické dermatitidy, tedy ekzému. U dětí jsou časté žaludeční a střevní projevy, jako jsou průjmy, zvracení, bolesti břicha a žaludku, plynnatost, záněty střev. Někdy může dojít k otokům víček, nosu, obličeje i rukou ak výskytu kopřivky.“ Potravinová alergie má negativní důsledky na zdravotní stav v dospělosti. „Může vést k rozvinutí respiračních alergií a astmatu, ale také ke střevním poruchám, chronickým zánětlivým chorobám trávicího traktu, infekcím a dokonce k vývoji autoimunitních chorob, jako je například celiakie,“ dodává Tulinská.
Dá se vůbec potravinové alergii vyhnout? „Přecitlivělost na některé látky může nastat ještě ve stádiu nitroděložního vývoje, těhotné ženy by se tedy měly vyhýbat například rybám, ořechům, vejcům nebo máku,“ upozorňuje doktorka Šustrová. „Dětem do jednoho roku bychom neměli podávat potraviny, kde je předpoklad negativní reakce. Mezi rizikové patří zejména citrusové plody, kravské mléko, ořechy, med, vejce, výrobky z pšeničné mouky. V případě prokázané alergie je třeba se vyhýbat danému alergenu a nepodávat potraviny, které by mohly vést k rozvoji příznaků onemocnění. Důležité jsou pravidelné návštěvy u alergologa a dodržování předepsané léčby,“ říká doktorka a dodává, že nejnovější generace antihistaminik nezpůsobuje nepříjemné vedlejší účinky, jako jsou ospalost nebo malátnost.
