Na příští desetiletí má Slovensko k dispozici bezprecedentní množství evropských peněz. Desítky miliard eur může čerpat v rámci eurofondů, dalších více než šest miliard eur se nachází v Plánu obnovy a odolnosti.
I když oba balíčky přicházejí z prostředků Evropské unie, jejich princip, úloha i způsob čerpání jsou jiné. V čem se od sebe liší? Jaké spolufinancování se při nich vyžaduje? A dá se tentýž projekt najednou hradit z obou balíků?
- Co je jejich úkolem?
Hlavním úkolem eurofondů (Evropských investičních a strukturálních fondů – ESI fondů) je překonávání regionálních rozdílů mezi státy EU. Myslí se tím hlavně zvyšování ekonomické a sociální úrovně méně rozvinutých členských států tak, aby co nejrychleji doběhly výkonnější země.
Podle nejnovější zprávy o soudržnosti, kterou Evropská komise zveřejnila začátkem února, se to víceméně daří. Stále však mnoho oblastí zůstává nedořešeno.
Hospodářství méně rozvinutých regionů jižní a jihozápadní části EU a také regionů se středními příjmy spíše stagnuje, zvětšily se také regionální rozdíly v oblasti inovací.
Navíc obyvatelstvo Evropy začíná prudce stárnout. V roce 2020 žilo v regionu s klesajícím počtem obyvatel 34 procent Evropanů. V roce 2040 by mělo jít o téměř polovinu celé Evropské unie.
Mechanismus na podporu obnovy a odolnosti, ze kterého je plán obnovy financován, je součástí 800miliardového balíčku NextGenerationEU. Vznikl koncem května roku 2020 a mělo jít o reakci Unie na prudký pokles ekonomik členských států v důsledku pandemie nového koronaviru.
Jeho hlavním cílem je zmírnit hospodářské a sociální dopady pandemie, jakož i ekonomicky lépe připravit členské státy EU na podobné situace v budoucnosti.
- V čem se liší?
Eurofondy jsou naplánovány v sedmiletých cyklech, takzvaných programovacích obdobích. Na začátku cyklu se Evropská komise a členský stát (tedy například Slovensko) dohodnou základní podmínky jejich využívání.
Součástí podmínek je, na co budou moci peníze z fondů (Evropský sociální fond, Fond soudržnosti a Evropský fond regionálního rozvoje) čerpat, kdo bude peníze přerozdělovat, kdo bude kontrolovat jejich čerpání a podobně. Konkrétní pravidla se sepíší do dvou dokumentů – partnerské dohody a operačního programu.
Plán obnovy a odolnosti je jednorázová záležitost. I v tomto případě se však stát s Komisí dohodl na konkrétních oblastech, které chce z balíčku podpořit. Podmínkou Unie bylo, aby 37 procent peněz šlo na zelená řešení a 20 procent na digitalizaci. Zároveň bylo třeba dodržet zásadu „výrazně nenarušit“.
Z jednání vzešel dokument rozdělený na několik oblastí, z nichž každá obsahuje reformy i investice v dané sféře. Ty jsou dále rozděleny na milníky a cíle, které stát musí postupně plnit, aby se vůbec dostal k penězům.
- Z čeho Unie tyto balíčky financuje?
Eurofondy jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Rozpočet se ze 70 procent plní příspěvky členských států podle výše jejich hrubého národního důchodu, zbývajících 30 procent se skládá zejména z cel, specifických příspěvků z DPH a pokut za nedodržování pravidel Unie.
Od ledna loňského roku jsou novým zdrojem příjmů i poplatky států za nerecyklovatelné plastové obaly (0,80 centa za kilogram nerecyklovatelného plastu). Unie chce tímto způsobem motivovat členské státy k vyšší recyklaci.
Příští rok plánuje EU zavést také uhlíkové clo pro podniky ze třetích zemí a uvažuje se o rozšíření systému emisních povolenek ETS.
Plán obnovy a odolnosti je financován jinak. Prostředky, které dosahují pěti procent uniového HDP, si půjčuje na finančních trzích prostřednictvím dluhopisů. Protože si půjčuje jako balíček 27 zemí, získává výhodnější úrokové sazby než jednotlivé země.
Půjčku budou splácet všechny členské státy dohromady. Za tímto účelem mají vzniknout nové daně – kromě uhlíkového cla se uvažuje například o zdanění digitálních gigantů.
- Jak je to se spolufinancováním?
Čerpání eurofondů vyžaduje i spolufinancování – to znamená, že část nákladů projektu hradí i samotný příjemce eurofondové pomoci z vlastních zdrojů. Míra spolufinancování se nastavuje vždy na začátku programovacího období a závisí na typu žadatele.
Například méně rozvinuté regiony, obce a města, ale také neziskové a nevládní organizace musí z vlastních zdrojů zatáhnout pět procent investice, dalších deset jde ze státního rozpočtu a zbývajících 85 procent z eurofondů.
Míra spolufinancování v příštím programovacím období je ještě předmětem diskusí. Návrh zatím hovoří o spoluúčasti ve výši osmi procent u méně rozvinutých regionů a 15 procent pro region Bratislavy.
U projektů plánu obnovy se spolufinancování nevyžaduje. Důvodem je, že peníze z něj mají zemím sloužit primárně k obnově po koronakrizi. Na druhé straně jsou přímo navázány na zavedení reforem, které mají na Slovensku zlepšit školství, soudnictví, zdravotnictví, důchodový systém a ochranu národních parků.
- Jak může Slovensko přijít o evropské peníze?
V případě eurofondů připadne členské zemi určitý balík peněz na začátku sedmiletého období – při Slovensku je to 15,3 miliardy eur na roky 2014 – 2020 a 12,8 miliardy eur na roky 2021 – 2027.
V následných jednáních se národní vlády a Evropská komise dohodnou na časovém harmonogramu čerpání eurofondů – rok po roce. Zároveň platí pravidlo N+3, což ve zkratce znamená, že eurofondy lze utratit do tří let po skončení programového období.
Pokud to stát ani do té doby nestihne, musí zbývající prostředky vrátit do rozpočtu Evropské unie. Jedná se o takzvaný dekomitment. Doposud jsme takto z programovacího období 2014 – 2020 přišli o více než 150 milionů eur.
Může se také stát, že Evropská komise zjistí pochybení v tom, jak byly peníze použity. Může jít o nesrovnalosti v způsobilých výdajích nebo reálné podvody při čerpání. Země tehdy peníze musí vrátit z vlastního.
Při plánu obnovy je situace poněkud jiná. Chce-li stát požádat o vyplacení prostředků, musí včas a v plné míře splnit milníky a cíle, které se na danou platbu vážou, a na kterých se s komisí předem dohodl. To se netýká pouze reforem, ale také investic.
Pokud se to v nějaké míře nepodaří, Komise nemusí peníze uvolnit. V současnosti je takovým způsobem ohrožena první žádost o platbu, protože reforma soudnictví v navrhované podobě neprošla slovenským parlamentem.
Zároveň neexistuje pravidlo N+3 jako u eurofondů. Konečným termínem pro čerpání peněz z plánu obnovy je 31. srpen 2026. Po něm Slovensko ztratí nárok na peníze.
- Může být tentýž projekt financován z plánu obnovy iz eurofondů?
Zdvojené financování není možné, pokládá se za porušení pravidel. Už při tvorbě plánu obnovy měl Úřad vlády SR za úkol nastavit dělící linie mezi projekty tak, aby se nemohlo stát, že žadatel bude moci jednu aktivitu financovat najednou z obou evropských balíků.
Pravidla Kmise však dovolují, aby se balíky navzájem doplňovaly. Například z plánu obnovy se zrekonstruuje nemocnice nebo se nakoupí nová auta pro rychlou záchrannou službu, přičemž z eurofondů se zaplatí vybavení pro zdravotnický personál.
